Získané slevy: |
Žádné :( | Jak je získat? |
Je zde několik hledisek, které vás mohou přesvědčit o tom, že návrat k používání látkových plen je správnou cestou. Na obrázku níže jsou popsané hlavní nevýhody používání konvenčních jednorázových plen. Právě tyto nevýhody bývají pro mnoho lidí hlavním motivátorem.
Látkové pleny | Jednorázové pleny |
Při jejich výrobě se spotřebuje méně surovin | Při jejich výrobě se spotřebuje více surovin |
Jejich použitím vzniká méně odpadu | Jejich použitím vzniká více odpadu |
Jsou levnější variantou, i přes vyšší jednorázovou vstupní investici | Jsou dražší variantou, pravidelná dlouhodobá investice |
Produkují méně zápachu | Produkují více zápachu |
Zdravější a k citlivé pokožce šetrnější varianta přebalování | Přítomnost chemikálií může citlivou pokožku dráždit |
Nejsou fádní - moderní a krásné vzory, různé materiály | Liší se jen v potisku a bělosti buničiny |
Mokrá plenka nás nutí k častějšímu přebalování | Náš pocit z toho, že je dítě v suchu může vést k nedostatečnému přebalování |
Příjemnější a přirozenější materiály | Umělé materiály, cca 50% z ropy |
Jednou nakoupíte a máte je, jsou neustále k dispozici a nikdy nedojdou | Neustálé zásobování se plenami, sledování zboží v akci a doprava z obchodu domů |
Vhodné pro správný vývoj kyčlí | Neustálá přeprava plen a jejich spalování mají negativní vliv na ovzduší |
Jsou objemnější, je třeba vybírat větší velikost oblečení | Jsou méně objemné a lehčí |
Při delším pobytu mimo domov je třeba mít k dispozici pračku | Pohodlnější použití, hygieničtější manipulace se znečištěnou plenou |
Použitou plenku jen tak nevyhodíte | Je možné ji kdekoliv vyhodit |
Při cestování zaberou více místa | Jsou skladnější při cestování |
Při jejich používání se spotřebuje více energie, vody a pracího prášku na praní |
První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml moče, což je asi jedna dávka moči. Po roku 1960 se začal pro absorpční jádro používat celulóza a superabsorpční polyester (kyselina polyakrylová), který byl patentován roku 1966 společností Johnson & Johnson. Od vynálezu plenek na jedno použití ušel průmysl na výrobu hygienických prostředků dlouhou cestu a bylo patentováno 1000 různých obměn ke zlepšení účinnosti jednorázových plenek.
Ve většině případů se složení na obalu ani nedozvíte
Vnější vrstva je vyrobená z nepropustné polyethylenové fólie. Na výrobu polyethylenu potřebného na výrobu 1 plenky se spotřebuje asi 1 hrnek surové ropy. S minimální spotřebou 4 000 ks plenek za celé plenkovací období 1 dítěte to vychází na cca 900l oleje.
Dotyková vrstva je obvykle z polypropylenu, který se používá např. k výrobě termoprádla (může být napuštěná vitaminem E a výtažky z aloe vera, aby se zabránilo opruzení)
Absorpční jádro je tvořeno celulózou a absorberem na bázi polyakrylátů, který je schopný pojmout až 30-ti násobek tekutiny své vlastní hmotnosti. Po kontaktu s vodou se z něj stává gel, který někdy můžete najít v podobě malých rosolovitých krystalků na dětské pokožce v průběhu přebalování. Je spojovaný s výskytem toxického šoku-roku 1985 byl zakázán v dámských tampónech.
TBT (tributyl cín) - vysoce toxická látka, která má vliv na hormonální systém. Spekuluje se, že může způsobovat sterilitu u chlapců ( u korýšů byly změny v pohlavním chová ní již prokázány) . V roce 2000 objednala WEN odbornou analýzu pěti nejznámějších typů jednorázových plenek: Pampers, Huggies, Sainsburry’s, Boots a Benetton. V každém z nich bylo nalezeno stopové množství této látky. Ačkoli množství bylo nepatrné, děti mu mohou být vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace.Proto se postupně po celém světě používání této látky zakazuje. Výrobci jednorázových plenek reagovali tím, že popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie nebo tvrzením, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ říká Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. „Všichni výrobci se shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.“
Mnoho rodičů má pocit, že není třeba dítko přebalovat každé 3-4h, když je dítko v suchu. A to je jedna z příčin vzniku plenkové dermatitidy – vlhko a teplo pod plenkou je ideální prosředí pro množení povrchových bakterií, které rozkládají močovinu na štiplavý amoniak, který dráždí pokožku.
Vědci z univerzity v německém Kielu (studie z roku 2000) zjistili, že neprodyšný lem papírových plenkových kalhotek zvyšuje průměrnou teplotu šourku o jeden stupeň, přičemž je prokázáno, že vysoká teplota této části mužského pohlavního ústrojí v dospělosti snižuje počet spermií. Vědci zkoušeli teplotu šourku u 48 malých chlapečků během čtyřiadvacetihodinového období. Část z nich měla papírové plenky a část klasické látkové. Zjistili, že papírové plenky zhoršují přirozené ochlazování šourku, zatímco klasické plenky na jeho teplotu neměly žádný vliv.
Přírodní buničina, papír, nebělená celulóza, gel (přírodní extrakt z čajovníku), klepítka z polyethylenu
Obal plně kompostovatelný, zbytek kompostovatelný z 60-90 procent ( závisí na výrobku)
Bavlněné nebývají bělené chlórem, neobsahují tudíž hormonální disruptory
Jejich výroba i složení je výrazně šetrnější k životnímu prostředí, neboť plenky jsou lépe biologicky odbouratelné.
Organické plenky mají plastovou vrstvu vyrobenu z ekoplastů, které se vaří a lisují z kukuřičného nebo bramborového škrobu.
Jednorázové organické plenky neobsahují GMO látky, nenajdete v nich ani umělé vůně, lanolin nebo latex. Pokud se jedná o pleny bambusové, což je další z variant ekoplenek, materiál na jejich výrobu pochází z hlídaných lokalit a s ohledem na zachování přirozeného prostředí, z kterého surovina pochází.
V některých plenkách slouží jako absorpční vrstva nebělená buničina.
Pokud ekoplenky obsahují parfemaci, je čistě přírodního původu a používají se k ní éterické oleje. Pro lepší pocit děťátka se mohou v plence vyskytovat také rostlinné výtažky třeba z aloe vera nebo levandule, případně organického heřmánku a měsíčku.
BAVLNA
Patří k nejčastějším materiálům na výrobu látkových plen – má velkou savost a pevnost v tahu, která se za mokra asi o 20% zvyšuje, čímž je vhodná pro časté praní.
Pěstování bavlny má také negativa – zabírá 2,5% orné půdy, na jají pěstování připadá 16% světové produkce insekticidů a je náročná na spotřebu vody.
Alternativou je organicky pěstovaná bavlna – v rozmezí let 2013-2014 ušetřila produkce biobavlny oproti konvenční bavlně ekvivalent téměř 95 000 olympijských bazénů pitné vody, energii, která by mohla napájet 6W žárovku přes 57 000 let a snížila emise skleníkových plynů ekvivalentu 14 000 cest autem okolo světa.
BAMBUS
Rychlé pěstování nevyžadující chemizaci a spotřebou vody
Vyniká hebkostí a velkou nasákavostí – až 4 x větší než bavlna
Obsahuje přírodní antibakteriální, antialergenní složky bamboo kun, která zvyšuje odolnost materiálu vůči bakteriím, plísním, houbám, kvasinkám a zápachu.
Bambus však musí projít náročným chemickým procesem a přeměnit se na viskózu, aby se stal příjemný na omak a nikdo zatím neví zda to nemá na složku bamboo kun vliv
Lze ho zpracovat i za použití méně škodlivých organických rozpouštědel, je to však finančně náročnější. Certifikát Oekotex zaručuje, že látka prošla touto šetrnější úpravou.
Bambus jako rychlerostoucí tráva svými charakterovými vlastnostmi nahrazuje dřevo a má pro své všestranné použití velký potenciál
Největším pěstitelem a producentem bambusu je Čína, většina plantáží je umělých (monkulturních). Ty intenzivně obdělávané snižují úrodnost půdy, extensivně obdělávané mají vysokou diverzitu a tvoří krásné scenérie lákající turisty (Bambusová turistika).
Bambus je také spojen s rozvojem nanotechnologií v textilním průmyslu. Nanočástice se v jeho případě získávají z bambusového uhlí (bambus je vysušen a při 800 stupních zuhelněn). Poté se dalšími postupy přeměňuje na nanočástice, které se spojují s bavlněnými, polyesterovými a nylonovými vlákny. Ze vzniklé příze se vyrábí ponožky či dětské pleny (bambusové uhlíkové pleny). Otázka enviromentálních důsledků produkce je zatím neprobádána.
KONOPÍ
Konopí je několikrát silnější než bavlna, odolnější vůči opotřebení,odření, roztrhnutí, plísním, znečištění, sražení a negativním účinkům slunce
Zlepšuje půdní úrodnost, má třikrát vyšší výnosy na akr než bavlna.
Na rozdíl od bavlny či bambusu nepotřebuje při pěstování či textilním zpracování chemizaci, ani velké množství závlahové vody a může růst v různých klimatických podmínkách
Enviromentálně nejšetrnější materiál, pokud je pěstován v místě použití. K jeho masovému rozšíření (v ČR by se dalo pěstovat na 30 000 ha půdy) brání 2 faktory. K tomu,aby se z něj vyrobila jemná látka je nutné ho smísit s bavlnou či hedvábím. Úřednické kličky – samotná produkce konopí sice nevyžaduje specifická opatření, ale jsou s ní spojené náročné procedury v podobě testování plodin a úředních kontrol
VLNA
Používá se na výrobu svrchních kalhotek
Ovčí vlna obsahuje přírodní impregnační a antibakteriální látku Lanolin, jehož obsah se v kalhotkách, jakmile začnou provlhat obnovuje lanolinovou kůrou.
Velmi zdravá forma přebalování, vhodná pro citlivou pokožku
Jeden z mála produktů, které jsou dosažitelné lokálně
Merino vlna (velmi jemná) většinou pochází z ovcí na Novém Zélandu či Austrálie, která je největším globálním producentem vlny. Donedávna farmáři z 80% praktikovali na ovcích nešetrný zákrok mulesing a proto je vhodné pátrat po certifikované mulesing free merino vlně
UMĚLÉ MATERIÁLY
Tyto materiály (fleece, microfleece, polyester, polyuretan) se vyrábí z neobnovitelných zdrojů
Oproti savé vrstvě plen se vyznačují nižší životností (není dobré prát na vysoké teploty)
Novým odvětvým jsou materiály z recyklovatelných materiálů (zejména PET lahví) – využívají se hlavně na výrobu sportovního oblečení, ale hlavně v zahraničí už se z těchto materiálů vyrábí i plenky (u nás zatím nejsou příliš běžné)
Tento článek je chráněn autorským právem.