Výhody látkových plen 

Látkové plenky v poslední době zažívají boom a jejich vzrůstající obliba u maminek má několik odůvodnění.

My jsme se snažili popsat několik hledisek, které vás mohou přesvědčit o tom, že používání látkových plen je tou správnou cestou. Na obrázku níže jsou popsané hlavní výhody látkových plen, respektive spíše nevýhody používání konvenčních jednorázových plen. Právě tyto nevýhody bývají pro mnoho lidí hlavním motivátorem.

Jednorázové versus látkové pleny

Něco málo z historie jednorázových plen

První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml moče, což je asi jedna dávka moči. Po roku 1960 se začal pro absorpční jádro používat celulóza a superabsorpční polyester (kyselina polyakrylová), který byl patentován roku 1966 společností Johnson & Johnson. Od vynálezu plenek na jedno použití ušel průmysl na výrobu hygienických prostředků dlouhou cestu a bylo patentováno 1000 různých obměn ke zlepšení účinnosti jednorázových plenek.

Složení jednorázových plen

• Ve většině případů se složení na obalu ani nedozvíte

• Vnější vrstva je vyrobená z nepropustné polyethylenové fólie. Na výrobu polyethylenu potřebného na výrobu 1 plenky se spotřebuje asi 1 hrnek surové ropy.  S minimální spotřebou 4 000 ks plenek za celé plenkovací období 1 dítěte to vychází na cca 900l oleje.

• Dotyková vrstva je obvykle z polypropylenu, který se používá např. k výrobě termoprádla (může být napuštěná vitaminem E a výtažky z aloe vera, aby se zabránilo opruzení)

• Absorpční jádro je tvořeno celulózou a absorberem na bázi polyakrylátů, který je schopný pojmout až 30-ti násobek tekutiny své vlastní hmotnosti. Po kontaktu s vodou se z něj stává gel, který někdy můžete najít v podobě malých rosolovitých krystalků na dětské pokožce v průběhu přebalování. Je spojovaný s výskytem toxického šoku-roku 1985 byl zakázán v dámských tampónech.

• Součástí absorpční vrstvy jsou také velmi často barviva a parfemace. Často se jedná o syntetické citrusové vůně, které se ukázaly jako velmi problematické, co se týče dopadu na hormonální systém člověka. Navíc to mohou být alergeny dráždící dětskou pokožku a způsobující různé druhy vyrážek.

Co dále se v nich může objevit za chemikálie

• Dioxiny - vznikají jako vedlejší produkty chemického bělení chlórem. Tyto látky mění chování našeho endokrinního systému. Jsou nebezpečné pro nervový systém a poškozují funkce jater. Bavlna, která se používá v konvenčních hygienických produktech je bělená chlórem. Proto se tato látka vyskytuje i v dámských vložkách a tampónech a je zodpovědná za vznik astmatu, navíc může způsobit neplodnost.

• Ftaláty - tyto látky působí také jako hormonální disruptory – mění chování našeho endokrinního systému.

• Těžké kovy - mohou být obsaženy v barvivech

• TBT (tributyl cín) - vysoce toxická látka, která má vliv na hormonální systém. Spekuluje se, že může způsobovat sterilitu u chlapců ( u korýšů byly změny v pohlavním chová ní již prokázány) . V roce 2000 objednala WEN odbornou analýzu pěti nejznámějších typů jednorázových plenek: Pampers, Huggies, Sainsburry’s, Boots a Benetton. V každém z nich bylo nalezeno stopové množství této látky. Ačkoli množství bylo nepatrné, děti mu mohou být vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace.Proto se postupně po celém světě používání této látky zakazuje. Výrobci jednorázových plenek reagovali tím, že popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie nebo tvrzením, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ říká Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. „Všichni výrobci se shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.“

• Mnoho rodičů má pocit, že není třeba dítko přebalovat každé 3-4h, když je dítko v suchu. A to je jedna z příčin vzniku plenkové dermatitidy – vlhko a teplo pod plenkou je ideální prosředí pro množení povrchových bakterií, které rozkládají močovinu na štiplavý amoniak, který dráždí pokožku.

• Vědci z univerzity v německém Kielu (studie z roku 2000) zjistili, že neprodyšný lem papírových plenkových kalhotek zvyšuje průměrnou teplotu šourku o jeden stupeň, přičemž je prokázáno, že vysoká teplota této části mužského pohlavního ústrojí v dospělosti snižuje počet spermií. Vědci zkoušeli teplotu šourku u 48 malých chlapečků během čtyřiadvacetihodinového období. Část z nich měla papírové plenky a část klasické látkové. Zjistili, že papírové plenky zhoršují přirozené ochlazování šourku, zatímco klasické plenky na jeho teplotu neměly žádný vliv.

Složení jednorázových ekoplen

• Přírodní buničina, papír, nebělená celulóza, gel (přírodní extrakt z čajovníku), klepítka z polyethylenu

• Obal plně kompostovatelný, zbytek kompostovatelný z 60-90 procent ( závisí na výrobku)

• Bavlněné nebývají bělené chlórem, neobsahují tudíž hormonální disruptory

• Jejich výroba i složení je výrazně šetrnější k životnímu prostředí, neboť plenky jsou lépe biologicky odbouratelné.

• Organické plenky mají plastovou vrstvu vyrobenu z ekoplastů, které se vaří a lisují z kukuřičného nebo bramborového škrobu.

• Jednorázové organické plenky neobsahují GMO látky, nenajdete v nich ani umělé vůně, lanolin nebo latex. Pokud se jedná o pleny bambusové, což je další z variant ekoplenek, materiál na jejich výrobu pochází z hlídaných lokalit a s ohledem na zachování přirozeného prostředí, z kterého surovina pochází.

• V některých plenkách slouží jako absorpční vrstva nebělená buničina.

• Pokud ekoplenky obsahují parfemaci, je čistě přírodního původu a používají se k ní éterické oleje. Pro lepší pocit děťátka se mohou v plence vyskytovat také rostlinné výtažky třeba z aloe vera nebo levandule, případně organického heřmánku a měsíčku.

Složení látkových plen

BAVLNA

• Patří k nejčastějším materiálům na výrobu látkových plen – má velkou savost a pevnost v tahu, která se za mokra asi o 20% zvyšuje, čímž je vhodná pro časté praní.

• Pěstování bavlny má také negativa – zabírá 2,5% orné půdy, na jají pěstování připadá 16% světové produkce insekticidů a je náročná na spotřebu vody.

• Alternativou je organicky pěstovaná bavlna – v rozmezí let 2013-2014 ušetřila produkce biobavlny oproti konvenční bavlně ekvivalent téměř 95 000 olympijských bazénů pitné vody, energii, která by mohla napájet 6W žárovku přes 57 000 let a snížila emise skleníkových plynů ekvivalentu 14 000 cest autem okolo světa.

BAMBUS

• Rychlé pěstování nevyžadující chemizaci a spotřebou vody

• Vyniká hebkostí a velkou nasákavostí – až 4 x větší než bavlna

• Obsahuje přírodní antibakteriální, antialergenní složky bamboo kun, která  zvyšuje odolnost   materiálu vůči bakteriím, plísním, houbám, kvasinkám a zápachu.

• Bambus však musí projít náročným chemickým procesem a přeměnit se na viskózu, aby se stal příjemný na omak a nikdo zatím neví zda to nemá na složku bamboo kun vliv

• Lze ho zpracovat i za použití méně škodlivých organických rozpouštědel, je to však finančně náročnější. Certifikát Oekotex zaručuje, že látka prošla touto šetrnější úpravou.

• Bambus jako rychlerostoucí tráva svými charakterovými vlastnostmi nahrazuje dřevo a má pro své všestranné použití velký potenciál

• Největším pěstitelem a producentem bambusu je Čína, většina plantáží je umělých (monkulturních). Ty intenzivně obdělávané snižují úrodnost půdy, extensivně obdělávané mají vysokou diverzitu a tvoří krásné scenérie lákající turisty (Bambusová turistika).

• Bambus je také spojen s rozvojem nano­technologií v textilním průmyslu. Nanočástice se v jeho případě získávají z bambusového uhlí (bambus je vysušen a při 800 stupních zuhelněn). Poté se dalšími postupy přeměňuje na nanočástice, které se spojují s bavlněnými, polyesterovými a nylonovými vlákny. Ze vzniklé příze se vyrábí ponožky či dětské pleny (bambusové uhlíkové pleny). Otázka enviromentálních důsledků produkce je zatím neprobádána.

KONOPÍ

• Konopí je několikrát  silnější než bavlna, odolnější vůči opotřebení,odření, roztrhnutí, plísním, znečištění, sražení a negativním účinkům slunce

• Zlepšuje půdní úrodnost, má třikrát vyšší výnosy na akr než bavlna.

• Na rozdíl od bavlny či bambusu nepotřebuje při pěstování či textilním zpracování chemizaci, ani velké množství závlahové vody a může růst v různých klimatických podmínkách

• Enviromentálně nejšetrnější materiál, pokud je pěstován v místě použití. K jeho masovému rozšíření (v ČR by se dalo pěstovat na 30 000 ha půdy) brání 2 faktory. K tomu,aby se z něj vyrobila jemná látka je nutné ho smísit s bavlnou či hedvábím. Úřednické kličky – samotná produkce konopí sice nevyžaduje specifická opatření, ale jsou s ní spojené náročné procedury v podobě testování plodin a úředních kontrol

VLNA

• Používá se na výrobu svrchních kalhotek

• Ovčí vlna obsahuje přírodní impregnační a antibakteriální látku Lanolin, jehož obsah se  v kalhotkách, jakmile začnou provlhat obnovuje lanolinovou kůrou.

• Velmi zdravá forma přebalování, vhodná pro citlivou pokožku

• Jeden z mála produktů, které jsou dosažitelné lokálně

• Merino vlna (velmi jemná) většinou pochází z ovcí na Novém Zélandu či Austrálie, která je největším globálním producentem vlny. Donedávna farmáři z 80% praktikovali na ovcích nešetrný zákrok mulesing a proto je vhodné pátrat po certifikované mulesing free merino vlně

UMĚLÉ MATERIÁLY

• Tyto materiály (fleece, microfleece, polyester, polyuretan) se vyrábí z neobnovitelných zdrojů

• Oproti savé vrstvě plen se vyznačují nižší životností (není dobré prát na vysoké teploty)

• Novým odvětvým jsou materiály z recyklovatelných materiálů (zejména PET lahví) – využívají se hlavně na výrobu sportovního oblečení, ale hlavně v zahraničí už se z těchto materiálů vyrábí i plenky (u nás zatím nejsou příliš běžné)

Kam dál

 Jak se vyznat v plenách

 Látkové pleny v e-shopu

Tento článek je chráněn autorským právem.